Den druhý
Včerejší slunečný den je pryč a od rána se na venku mračí. Možná je to dobře, aspoň nám nebude v seminárních místnostech líto, že si neužíváme hezkého počasí. Probíhá oficiální zahájení konference, při kterém dostávají slovo zástupci z řad Evropského fóra mládeže, Maltské rady dětí a mládeže i Evropské komise. Vidíme také působivé představení tanečního dua a dostává se nám rychlého shrnutí toho, co se událo za poslední rok v rámci V. cyklu strukturovaného dialogu. Poté už se rozdělujeme do osmi workshopových skupin, z nichž každá se zaměřuje na jiné téma.

Můj workshop se nazývá Mladí lidé pod tlakem: Osvojování odolnosti a sebevědomí, konkrétně se zabývá doporučením souvisejícím s péčí o duševní zdraví. Různými formami se bavíme o tom, co pro každého duševní zdraví znamená, jak nás ovlivňuje, jaké problémy mohou nastat a co dělat, když se u někoho problémy projeví. Připravujeme se tak zároveň na schůzku s maltským komisařem pro duševní zdraví. S tím odpoledne debatujeme především o tom, jak vypadá péče o duševní zdraví v praxi nejenom na Maltě, ale i v ostatních státech EU. Dozvídáme se například, že 80 % duševních chorob propuká u mladých lidí pod 25 let a 50 % dokonce pod 15 let. Nejvíce nás však zaujme publikace, která slouží jako první pomoc při potížích s duševním zdravím.
Po schůzce s komisařem krátce shrneme, co všechno jsme se dozvěděli a z čeho můžeme čerpat inspiraci další dny. Máme ještě čtyřicet minut do večeře, proto se dělíme do skupin a dostáváme úkol – máme vytvořit jakousi kampaň, která zvýší zájem, povědomí o problematice duševního zdraví u různých cílových skupin, tj. u mladých lidí, u organizací pracující s mládeží, u učitelů a u politiků. Samozřejmě se nejedná o nic přelomového, protože nemáme zrovna mnoho času, ale pár argumentů, plakátů a krátkých videí se nám vymyslet podaří.

Podle programu by se mohlo zdát, že dnešní večeře proběhne v národním akváriu. Opravdu tam míří naše první kroky. Příjemná „podmořská“ atmosféra nás přivede na úplně jiné myšlenky, všude okolo nás se to hemží životem a my procházíme okolo akvárií s piraňami, mečouny či rejnoky. Nejdelší dobu ale stejně nakonec strávíme před akváriem, ve kterém ryby nápadně připomínají hlavní postavy z nejmenovaného dětského filmu od Disneyho. Hlad je ale silnější než roztomile třepetající se Nemo, takže se přesouváme do nedalekého klubu na pobřeží, ve kterém na nás čeká večerní zábava a vytoužené jídlo.

Michaela Doležalová